Odstraňte pšenici a odstraníte problém

Ano, čtete správně. Pšenice a její lepek patří k největším chybám dnešního jídelníčku. Pšeničná mouka se řadí mezi tzv. bílé jedy spolu s pasterizovaným mlékem a cukrem a její časté pojídání je zdrojem tloustnutí a nemocí. Nevěřím, že ten, kdo ji má na talíři několikrát denně, může být štíhlý a naprosto zdravý.

Mnoho světově uznávaných lékařů propaguje život bez pšenice. Například americký preventivni kardiolog William R.Davis napsal vše potvrzující knihu Život bez pšenice. Jeho šokující text a zkušenosti z mé poradny mě jen utvrzují v pšeničné škodlivosti.

Dříve v dobách našich prapraprababiček jsme také jedli mouku, ale pouze celozrnnou, navíc čerstvě namletou na mlýnských kamenech. Z dřívější pšenice by se špatně peklo jemné cukroví, zvládli byste maximálně nějaké placky a chleba. Dříve pšenice tolik nelepila, byla celozrnná. A zdaleka se nejedla tolikrát denně. Chlebem se šetřilo, sladkosti se spíše nepekly.

Dnes je to jiné. Pšenici jíme několikrát denně. Žádáme, aby byla mouka co nejjemnější a nejvíce lepivá, z čehož mají radost všechny pekařky. Lepek je hodně důstojný svému jménu a opravdu lepí. Lepí k sobě těsto, lepí knedlíky, lepí těstoviny a lepí i tělo. Jenže tělo už z toho takovou radost nemá. Narušuje sliznice, trávící soustavu, játra, slinivku a střeva. Lepek lepí cévy a vyvolává v těle záněty. Patří mezi hlavní viníky vysokého cholesterolu. Lidé se dnes bojí dát lžíci olivového oleje, vajíčka nebo ořechy, ale za vysoký cholesterol nemohou pravé zdravé tuky a oleje. Dnes už naštěstí  i někteří lékaři zastávají tento názor – článek Velká cholesterolová lež.

Pšenice je největším viníkem břišního tuku (viscerálního tuku) a velkého břicha. Přebytek pšenice a všech sacharidů ve stravě se uloží hlavně do břišních partií. Naopak, když vynecháte bílou mouku a nahradíte jinými bezlepkovými potravinami v omezeném množství, pocítíte okamžitě úbytek přes břicho. Troufnu si tvrdit, že i s vynecháním cukru to bude hned. Během týdne až 14 dnů si pásek posunete o další dírku.

Po požití pšenice, cukrů a jednoduchých sacharidů se vše rychle mění v těle na cukr, který koluje v krvi. Na to musí zareagovat slinivka a vyplaví inzulín. Inzulín je hormon, který ukládá tuky. Pokud se toto děje často a hladina inzulínu je v krvi konstatně vysoká, buňky ztratí svoji citlivost na inzulín a vzniká inzulínová rezistence, která postupně přejde k cukrovce II. typu. Cukrovka II. typu je jen „vyžraná nemoc“. Sami si ji prostě „vyžereme“ sladkou, moučnou a chemickou stravou. A je dnes mezi starší populací pomalu tak běžná jako chřipka (nechci psát přímo viróza, aby to nezavánělo jiným tématem). Nikdo se nad tím nepozastavuje a lidé prostě jen konstatují, že mají cukrovku, pak si píchají inzulín, nechají si řezat palce, nohy a stále jim to přijde normální. Mají přeci cukrovku. Je to smutné. Přitom by stačilo tak málo, stačilo by jen změnit jídelníček.

Ale na druhou stranu, k těmto problémům spějeme všichni. My všichni, kteří jíme pšenici několikrát denně. Myslíte si, že to tak není, že vy pšenici nejíte?

• A co snídáte? Pečivo? To tmavé z běžného obchodu? Pak určitě obsahuje pšenici.
• A co svačíte? Sušenku, dortíček, chlebíček, buchtu od kolegyně? I tam bude pšenice.
• A co obědváte? Těstoviny, kuskus, knedlíky, pečivo, noky… a zase ta pšenice.
• A co svačíte? Rohlík a chleba s něčím? Zase pšenice.
• A večer? Těstoviny, pečivo…
• A dobroty? Křupky, tyčky, cukroví.

A to musím ještě zdůraznit, že se lepek vyskytuje i v potravinách, ve kterých byste to třeba nečekali. Většinou to jsou zpracované a instantní potraviny.

• Většina uzenin – klobásy, párky, šunky
• Instantní polévky, omáčky
• Ochucovadla – kečupy, zálivky, omáčky
• Cukrovinky, sušenky, křupky, krekry
• Některé mléčné i nemléčné výrobky

Lepek se může ukrývat pod názvy, jako jsou škroby, rostlinné proteiny, přírodní aroma.

Celiakie

Jedná se o nešťastné onemocnění, kdy dojde k zásadnímu poškození střev a tělo již nesnese ani trošku lepku. Lepek spouští u celiaků autoimunitní reakci a provokuje tělo k útoku na sebe a to zejména na klky v tenkém střevě. Celiakie je ale poslední stádium, kdy tělo už prostě vypoví službu.

Příznaky citlivosti na lepek přicházejí již mnohem dříve a omezením lepku můžeme zásadně zabránit rozvoji této choroby.

Jaké jsou příznaky citlivosti na lepek?

• Nadýmání, nafouknutí, plynatost
• Chronické průjmy
• Chronická zácpa
• Osteoporóza
• Anémie
• Velká hubenost
• Obezita
• Neplodnost
• Deprese
• Chronická únava
• Bolesti zad
• Zubní kazy a poruchy skloviny
• Ekzémy
• Alergie
• Kožní onemocnění, kopřivky, svědění
• Schizofrenie
• Záněty horních cest dýchacích, zahlenění
• Nespavost
• Crohnova choroba, divertikulitida
• Revmatoidní artritida
• Nervové onemocnění, epilepsie

 

Máte-li několik z výše uvedených příznaků, určitě zbystřete. Pokud k tomu pojídáte alespoň 2 x denně pšenici, zvažte dočasné omezení veškerých výrobků s lepkem a pozorujte se. Jen tak poznáte, zda opravdu vaše tělo nechce lepek přijmout.

Pšenice je malá droga. Stejně jako cukr. Vzniká na ni závislost.

Řešením ale není zařadit umělé bezlepkové potraviny, jako je bezlepkový chléb, bezlepkové těstoviny a jiné. Vždy se zajímejte o složení a hledejte, zda výrobek obsahuje zdravé složky. Co nejvíce se vracejte k přírodě, k jednoduchým receptům z obyčejných surovin. Dle jedné studie lidé s celiakií, kteří jen nahradili lepek umělými bezlepkovými výrobky, přibrali. A přibralo jich 80 %. Proto mějte na paměti, že na obalu slovo bezlepkové neznamená zdravé a dietní. Sama mám v blízkém okolí celiaka a naprosto žasnu, když si nedá lepek, ale dá si v pohodě bezlepkové sladké sušenky a sladké bezlepkové pudinky.

Děti a lepek

Varovné je také stravování dnešních dětí. Chce se mi brečet nad košíky rodičů a babiček, které jsou plné čokolád, sladkostí, pečiva a mouky. Inzulínová rezistence, cukrovka, alergie a další nemoci jako třeba rakovina – to je věno, které svým dětem dobrovolně s láskou dáváme. A pak jsme to my, kdo pláčeme a trápíme se nad jejich nemocí. Zamyslete se. Zdraví dětí a vaše zdraví je jen ve vašich rukou. Přečtěte si příběh Melinky a její maminky, která dokázala změnit jídelníček kvůli zdraví ze dne na den. Pokud vás zajímá stravování dětí, přihlaste se na pětihodinový seminář Výživa dětí, který pravidelně pořádám.

 

Co tedy doporučuji jako prevenci obezity a nemocí?

V poradně vždy s klienty probírám jejich citlivost na lepek. Je to pro mne jedna z nejzásadnějších otázek. Pokud mi například hlásí, že mají alergie, chronickou únavu a průjem, ihned jim doporučuji vyřadit lepek ze stravy. Během týdne většinou pociťují zásadní úlevu a jsou nadšeni. Typy na bezlepková jídla najdete i zde na stránkách.

Pokud jsou zdravotní problémy minimální, přesto je vhodné:

• Zařazovat pšeničné výrobky co nejméně nebo vůbec. Když už je musíte zařadit, tak pouze v celozrnné podobě – čili celozrnné těstoviny, celozrnný kuskus a jiné.
• Ve vyváženém jídelníčku by se měla pšenice objevovat maximálně 3x týdně.
• Lepek je i v žitu, ječmeni a ovsu, ale tam bývá mnohem lépe stravitelný. Pšeničný lepek je nejagresivnější a mnoho lidí se dopracuje k jeho intoleranci.
• Veškeré běžné přílohy vyměnit za bezlepkové. Poděkují vám úplně všichni v rodině, všichni pocítí změnu.
• Naučte se používat quinou, jáhly, pohanku a jiné. Stejně jako je používám v receptech na těchto stránkách.
• Ke snídani si dávejte buď pravý celozrnný žitný chléb nejlépe s kváskem nebo různé kaše.
• K obědu volte jednu z bezlepkových příloh- quinou, jáhly, pohanku a jiné.
• K večeři si dejte místo přílohy hromadu zeleniny nebo opět bezlepkovou nebo žitnou, ovesnou či ječmennou přílohu. Pšeničný lepek si nechte jen na návštěvu, nebo když se budete muset stravovat v restauraci. Tímto postupem pšenici naprosto omezíte.

Pokud ale máte jakékoliv výše uvedené problémy, vyzkoušejte pšenici dočasně naprosto vyloučit ze své stravy spolu s cukrem a mlékem. Po pár týdnech si sami vyhodnoťte, jak na tom jste.

Jaké jsou vaše reakce na pšenici? Máte výše uvedené příznaky nesnášenlivosti pšenice? Podělte se o vaše příběhy.

Hanka