V poradně se mi objevila před rokem kamarádka z dětsví. Špatná imunita, neustálé plicní problémy, střevní problémy a velká obezita ji proměnily ve 40 letech v ženu bez elánu a energie. Už nevěděla co jíst, po všem je ji špatně, těžko a po všem tloustla. Možná to také znáte „Já tloustnu i po vodě“. Pohovorem jsme se dopátraly ke zdrojům problémů, kdy už od malička byla často na antibiotikách a postupně se jen přidávaly další problémy. Antibiotika nevynechávala ani v dospělosti. Až když začala mít velké střevní a zažívací problémy, začala to řešit. Spolu jsme vyřadily hlavní alergeny – cukr, pšenici, hotové výrobky. Zařadily jsme přirozené potraviny, dostatek zdravého tuku hlavně omega3, přírodní probiotika a kvalitní bílkoviny. Dlouho jsem ji neviděla, až minulý týden jsme se potkaly. Viditelně zhubla ( krásných 20kg) a od zimy je stále zdravá. Imunitu má výbornou. Celá zářila. Podobné výsledky dosahují i ostatní klienti, kteří nejen že začnou jíst zdravěji, ale zaměří se právě na správnou funkci střev.

Ve stejný den jsem pak narazila na mých oblíbených stránkách doktora Mercoly na článek o tom, jak antibiotika škodí nejen zdraví, ale jsou i příčinou obezity. Věřím, že bude pro mnoho lidí prospěšný. Je důležité si uvědomit, že bez správné střevní mikroflóry bude mít tělo vždy problémy – buď s nemocemi nebo s nadváhou. Další informace hledejte i pod názvem GAPS dieta nebo Whole3O

Antibiotika

Antibiotika se dnes běžně předepisují jako lék proti bakteriím, která způsobují onemocnění. Málokdo si ovšem uvědomuje, že kromě škodlivých bakterií nám antibiotika také ničí prospěšné bakterie v našem střevě a mění tak přirozené prostředí střevní mikroflóry.

Střevní bakterie mají rozsáhlý repertoár funkcí v našem děle a vliv mají i na obezitu. Časté užívání antibiotik může mít závažné dlouhodobé následky. Na základě nedávného výzkumu, mají děti užívající antibiotika zvýšené riziko vzniku obezity, právě v důsledku časné změny střevní mikroflóry.

 

„Tato zjištění pochází z řady pokusů prováděných na myších i z dřívějších studií. Ta zjistila, že děti užívající antibiotika před 6. rokem života mají vysokou pravděpodobnost vzniku obezity“

 

„Pokud je dítě vážně nemocné není pochyb o nutnosti podání antibiotik. V okrajových případech by ovšem doktor měl zvážit jejich podání a počkat minimálně den či dva. Lékaři v dnešní době předepisují antibiotika v domnění, že nezpůsobují žádné problémy. Dnešní studie ukazují opak (Martin Blaser, mikrobiolog, který uvedl studii na univerzitě v New Yorku).

Výzkum, publikovaný v časopise Cell poukázal na to, že existuje určitá doba, kdy změny střevních bakterií mohou mít vážný dlouhodobý vliv na matabolismus těla. U myší byla tato doba první měsíc, u lidí v časovém rámci prvních šesti měsíců, případně až do třetího roku života.

 

Myši vystavené účinku antibiotik do 4. týdne byly o 25% těžší a vykazovaly o 60% více tělesného tuku.

 

Uvědomění si role bakterií v obezitě, obzvláště dětské obezitě, je důležité z mnoha důvodu. K nejzávažnějším patří zvýšené riziko rakoviny. V nedávné studii, jenž získala data od více než 5 milionů lidí nad 16 let se ukázalo, že navýšení tělesné váhy o 11 liber je spojené se zvýšeným výskytem 10 typů rakoviny, včetně leukémie, rakoviny dělohy, žlučníku, ledvin, děložního čípku a štítné žlázy.

Vrátíme-li se k předešlým studiím na myších, vědci identifikovali čtyři specifické druhy střevních bakterií, obzvláště důležitých pro metabolismus: Lactobacillus, Allobaculum, Rikenelleceae a Candidatus arthromitus (ten se nevyskytuje u člověka). Redukce těchto čtyř druhů bakterií ve střevech myší vedla k metabolickým změnám a obezitě. Ke stejnému závěru dospěl i výzkum Dr. Blasera, který rovněž ukázal, že myši krmené antibiotiky (v dávkách podobných těm, které dostávají děti proti infekci v krku či uchu) měly významně zvýšený tělesný tuk navzdory neměnící se stravě.

Antibiotika ovlivňují i hormony hladu

V roce 2011, Dr. Blaser hodnotil vliv antibiotik na dva základní hormony hladu – ghrelin a leptin. Oba se nachází ve sliznicích žaludku spolu s Helicobacter pylori (bakterie spojovaná s žaludečními vředy). Cílem výzkumu bylo zjistit, zda-li redukce H.pylori pomocí antibiotik bude mít vliv na ghrelin a leptin.

18 měsíců po užívání antibiotik byly zjištěny následující výsledky.

  • 6x zvýšení ghrelinu po jídle
  • zvýšení hladiny leptinu o 20%
  • zvýšení BMI o 5%

Hladina ghrelinu by měla po jídle klesat. Tento pokles ghrelinu signalizuje mozku nysycení. Zvýšení ghrelinu říká mozku, aby jsme nadále jedli. Přejídáním pak dochází k nárustu tělesné hmotnosti.

Tady změnou střevní mikroflóry antibiotiky, tyto dva hormony hladu byly dramaticky ovlivněny. Pokud tedy bojujete s nadváhou, je důležité mít zdravá střeva.

Způsob, jakým vaše tělo ukládá tuk je vysoce regulovaný proces, který je ovládán leptinem. Pokud máte nadváhu, nadbytečný tuk produkuje leptin, který vysílá signály do mozku. Upozorňuje na to, že ukládáte příliš mnoho tuku a je potřeba jej spálit. Pokud je ovšem vaše tělo vystaveno dlouhodobě tomuto hormonu, stanete se vůči němu rezistentní a mozek tak přestane tyto signály přijímat. Jste neustále hladoví a tloustnete.

Je důležité si také uvědomit, že antibiotika jistě narušují vaši mikroflóru, ale rezistentní na leptin se můžete stát i když jíte stravu plnou cukru, fruktózy, rafinovaných obilovin a zpracované potraviny, protože ty také narušují rovnováhu bakterií ve vašem střevě. Cukr živí kvasinky a plísně a zpracované potraviny mají nepříznivý dopad na zdravé bakterie. Vytváří se tak prostředí prospěšné pro bakterie škodlivé.

 

Antibiotika dramaticky ovlivňují hormony hladu. Pokud bojujete s obezitou a nadváhou, je důležité mít zdravá střeva.

 

Studie o spojitosti střevní mikroflóry a velikosti vašeho břicha

Jak již bylo zmíněno, řada studií ukázala, že obézní lidé mají jiné střevní bakterie než štíhlé osoby, a že úprava mikroorganismů ve vašem střevě může ovlivnit vaši váhu.

British Journal of Nutrition, 2011 – Myši, jenž dostávaly už v děloze bakterie mléčného kvašení, vykazovaly v dospělosti nižší váhu přestože byly krmené stejnou stravou. Také míra zánětů v těle byla podstatně nižší.

European Journal of Clinical Nutrition, 2010 – Obézní lidé byli schopni za dobu 12týdnů zredukovat břišní tuk o 5% a podkožní o téměř 3% díky probioticky bohaté stravě a fermentovaných mléčných nápojů.

American Journal of Clinical Nutritioon, 2008 – Děti s vysokým počtem bifidobakterií a nízkým počtem Staphylococcus aureus (bakterie, jenž mohou být důvodem zánětů v těle a obesity) vykazují vyšší oddolnost vůči nadměrnému přibývání na váze. To může být také jeden z důvodů, proč mají kojené děti menší riziko vzniku obesity. U kojených dětí totiž bifidobakterie ve střevech vzkvétají.

Nature, 2006 – 2 nezávislé studie zjistily, že obézní jedinci mají o 20% větší množství bakterií zvaných Firmicutes a o téměř 90% méně bacteroidetes než štíhlí jedinci. Bakterie Firmicutes pomáhají vašemu tělu získávat kalorie z komplexních sacharidů a uložit je v tuku. Když byly tyto mikroby transplantovány do myši, začala okamžitě získávat dvakrát tolik tuku.

Optimalizace střevní mikroflóry

Nejlepší způsob, jak optimalizovat svou střevní mikroflóru je prostřednictvím jídelníčku. U většiny lidí je nutné zásadně snížit spotřebu cukru a obilovin. Vyhněte se geneticky upraveným surovinám, zpracovaným surovinám, pasterizovaným potravinám, chlorované vodě z kohoutku a především se snažte zredukovat spotřebu obilovin a cukru. Pasterizované potraviny mohou poškodit zdravé bakterie a cukr podporuje růst patogenních kvasinek a dalších hub. Lepek je obecně škodlivý pro mikroflóru a celkové zdraví.

Strava pro zdravou střevní mikroflóru musí být bohatá na nezpracované, neslazené a fermentované potraviny. Příkladem kvašených potravin je kysané zelí, kvašená zelenina pickles – recept, kvašené mléčné výrobky (jogurt a kefír vyrobené nejlépe z nepasterizovaného organického mléka nebo alespoň v domácích podmínkách), miso. Kvašené potraviny jsou klíčové při GAPS dietě ( recept na GAPS vývar), která je zaměřená na léčbu propustnosti střev a má vynikající výsledky.

Malou porci kvašených potravin je vhodné zařazovat ke každému jídlu. Běžně dostupná probiotika z lékárny nikdy nenahradí kvalitní zdravé jídlo.

zdroj : www.mercola.com